Dušanovi se ve Spartě moc nedaří:-(
Salfický je Praze ukradenej
Sparťanskému gólmanovi pomohla povzbudivá slova generálního manažera Břízy
Sparťanskému gólmanovi pomohla povzbudivá slova generálního manažera Břízy
Do branky Sparty propustil mnohem víc gólů, než by si přál. V nadsázce říká, že po Praze chodí schovaný v čepici, s brýlemi a nalepeným plnovousem. Dušan Salfický stejně jako jeho nový tým vstoupil do extraligy bídně. V mistrovské kabině chybějí body i sranda. Čeká se na obrat. "Takhle jsem si to nepředstavoval," hlesne brankář po pondělním tréninku.
Po vstupní výhře nad Znojmem se mistr zaseknul a brodí se bahnem. Do něj se Sparta zabořila hrozným vystoupením ve Vsetíně a domácími porážkami s Litvínovem a Kladnem. Nejde to týmu ani Salfickému. Ten se nad dosavadními výsledky souží.
Do extraligy jste se vrátil po čtyřech letech v Rusku. Co mi odpovíte na dotaz, jak vám soutěž chutná?
"No, zatím hořce... Takhle jsem si to nepředstavoval. Dostáváme strašnou spoustu gólů. Musíme se hodně zlepšit."
Jste z toho sám osobně hodně špatný?
"Nechci být sprostý, ale nejradši bych řekl, že mě to sere... Štve mě to moc. Nikomu by nepřidaly takové porážky a příděly. Nikdo nepředpokládal, že budeme od začátku každého válcovat. Každý však očekával, že to bude jiné. Lepší, pohodovější. Máme velký problém a tím je naše obranné pásmo. Na tom musíme zapracovat."
V kabině býváte k nepřehlédnutí. Jste veselá kopa. Platí to stále, nebo na srandičky není prostor?
"Uznávám, je to teď trošku tišší. Ale bez srandy to nejde. To bych se v kabině ukousal. Atmosféra se za každých okolností musí uvolnit. Kdybychom brečeli nad rozlitým mlíkem, padla by na nás ještě větší deka."
Uděláte si legraci i sám ze sebe?
"To víte, že jo! Tu já si dělal vždycky. A když se někdo baví na můj účet, nevadí mi to. Nejsem urážlivej typ. Tohle kluky v šatně vždycky uvolní."
Nepovzbudila by vás návštěva rodiny, která zůstala v Pardubicích?
"Měl jsem ji tady přes víkend."
Takže jste v Praze sám?
"Jo. Mám po tréninku, půjdu si teď lehnout. Odpočinu si, možná večer zajdu do kina."
Na horor, abyste se ujistil, že i jiní mají problémy?
"Nejradši na něco dobrodružného. Jako byl Indiana Jones."
Zrovna frčí Piráti z Karibiku.
"To ne. Tam je na mě moc střílení. To radši nějakou srandu, nejlíp český humor. A taky se dobře najím."
Cítíte v restauraci, že se po vás lidé ohlížejí?
"Já do hospod moc nechodím, nejradši se stravuju tady na zimáku. Vaří tady výborně. Když jdu s klukama ven na kafe, radši si oblíknu čepici, nasadím brýle a nalepím plnovous (směje se). Salfický je Praze ukradenej. Město je plné turistů, nikdo mě nesleduje."
Jste gólmanem, který po těžkých direktech špatně usíná a dokola si přehrává nezdařený duel?
"Když skončí, zápas si znovu přehraju. Řeknu si pro sebe, co a jak mělo být jinak. Ale víc nad tím nehloubám. Cítím to stejně jako Fráňa ve Slavii. Podstatné je, jak se k vám staví lidé, co vás živí. Pro mě je nejdůležitější důvěra týmu a trenéra. Pokud ji mám, z bahna se člověk hned líp hrabe."
Cítíte plnou důvěru?
"Ano, ode všech. Na mně je, abych se s tím nepovedeným začátkem popral. Vím, že mám mnohem na víc. Klukům jsem zatím moc nepomohl. Nechytnu pořádně nic navíc. Je na mně, abych přidal. Uvědomuju si, od čeho tady jsem. Věřím, že náš problém vyřeší jeden zápas. Jednou, dvakrát vás se štěstím trefí puk, chytíte vyloženou šanci a pohoda je zpátky."
Zatím vás puky moc netrefují...
"A když jo, odskočí a z dorážky soupeř skóruje. To je kolikrát tak ubíjející. (povzdechne si) Nesmím puky tolik vyrážet, pořád mi vypadávají. Pak v tom máme všichni zmatek, kluci přede mnou, já taky."
Potřebujete se s obranou víc sehrát?
"Jasně. U nás každý pomáhá tomu druhému a nedělá to, co má. Tím nám vzniká obrovský chaos. Pak vám z každé druhé, třetí akce padne do brány gól a sebevědomí padá dolů. Do toho začnete přemýšlet proč, nač, co by kdyby."
Nastal ve Spartě čas na detailní rozbory?
"Podle mě ne. Na trénincích to funguje, jen to musíme přenést do zápasu. Chce to klid a náš hokej zjednodušit. Pokud to nejde podle plánu, musíme puk vyndat ze třetiny, přerušit. Kdežto my chceme za každou cenu hrát to naše a ono to nejde."
Co vám v neděli povídal váš předchůdce Petr Bříza?
"Pojď dál, buď v klidu. Ještě se hraje osmačtyřicet kol. Co teď tady budeme řešit. Makej dál, ono to přijde."
Hokej je práce. Chodíte teď do práce rád? Nebo se na tréninky netěšíte?
"Těším se na to, že přijde zlomový zápas. Nechodím sem s nechutí. Na place se zpotíte a hned přijdete na jiné myšlenky. Cítím velké očekávání. Pořád si říkám, už aby to přišlo."
Máte toho spoustu za sebou. Trpíte i ve čtyřiatřiceti letech ztrátou sebedůvěry?
"Nevěřím, že bych zapomněl chytat. V přípravě jsem nic nepodcenil. Mě jenom ubíjí, že ať dělám, co dělám, pořád mi to tam padá. V tréninku se cítím dobře, na zápas jdu správně natěšený, vyburcovaný, pak přijde první rána, někde mi to proklouzne a je z toho gól..."
Nezbude vám než si to pořádně vydřít. Jako v každém novém působišti. Souhlasíte?
"V posledních třech letech jsem třikrát měnil adresu. Stále nové prostředí, noví lidé. V žádném případě se na to nevymlouvám. Chci jen podotknout, že tvoříme tým tak trochu za pochodu. Je to na každém z nás. Jeden jako druhý musí vzít zodpovědnost na sebe. Síla v mužstvu je veliká. Což ukázalo poslední play off. I mladí kluci ho zvládli skvěle."
Před čtyřmi roky jste vstupoval na ruskou scénu v dresu CSKA Moskva. Byl začátek podobně těžký jako teď ve Spartě?
"Tam to bylo jiné. CSKA zrovna postoupil z nižší ligy do nejvyšší a tlak na umístění nebyl tak silný. Spíš jen na cizince. Ve Spartě jsou očekávání nejvyšší. Když prohrává, je to špatně. Nenazval bych to přímo pozdvižením, ale příjemné to není."
Předloni jste sezonu zahájil famózně. V ruské Superlize jste sbíral jedno čisté konto za druhým. Můžete si z toho období něco vzít pro současnost?
"Asi ne. Spíš si potřebuju říct, že chytat umím a nepřemýšlet o minulosti. Srovnat se, zklidnit a začít chytat. Nechci snižovat kvalitu tehdejších soupeřů, ale ty nuly tenkrát nebyly za zázračné výkony. Výpadek nás potkal potom, v listopadu. Teď ve Spartě je to obráceně."
Napadlo vás, že byste si dnes odfrknul, proti Pardubicím nehrál a vyčistil si hlavu?
"Jasně, pro tým by to mohl být impulz. Petr Přikryl chytal v neděli výborně. Nabízí se, aby šel do brány. Záleží na trenérech, jestli ho tam pošlou. Já bych s tím problém neměl. Jenže v mé situaci cítím, že potřebuju chytat co nejvíc. Rád bych do toho šel."
Asistent Jelínek při tréninku láteřil
Na místě, kde v neděli burácel kotel kladenských fandů, zůstal o sloup opřený transparent. "Kladno je nejlepší!" stál na něm vzkaz. Příznivci vítězů ho tu rádi "zapomněli". Tichou kulisu poklidného pondělního tréninku mistra prořízly jen občas hlasité výzvy kouče Mariana Jelínka.
Po dopolední fázi Výborného asistent připustil: "Letos to byl z mé strany asi nejhlasitější trénink." V zápasech mdlí sparťané se ani během včerejší přípravné fáze dostatečně nerozproudili, což Jelínka dopálilo. Při jednom z úkolů se naštval na slabé zanícení hráčů před brankou. "Pořád stojíme vedle a čekáme, jestli nám pánbůh něco nadělí!" rozčiloval se.
Brzy na to musel použít i ostřejší výraz, jehož slušnější korekce vypadá asi takto: "Naštvěte se víc! Pojďme do toho!" Jelínek, odborník na psychologii, mínil hráče povzbudit. "Nechci hráče srážet a hubovat jim. Jde o to, aby pochopili, že se něco děje. Že se musí něco změnit. Hlavně náš projev."
Kousek od Jelínkova kroužku hráčů, blízko středové čáry, si na led kleká Dušan Salfický. Sundavá masku a s trenérem gólmanů Brukem vášnivě rozebírá předchozí cvičení. Evidentně není spokojen. Posléze Jelínek povídá:
"Kolem Dušana bych nerozviřoval diskusi o jakési nepohodě. Jeho startovní situace není jednoduchá. On to ví, my také. Přišel po letech ze zahraničí, navíc do Sparty a ještě po Břízovi. To jsou body, které nahlodávají výkonnost. Tým mu také zrovna nepomáhá."
Faktem zůstává, že i jeho slavný předchůdce míval v základní části výkyvy. "Buďme upřímní, Petr Bříza měl loni taky slabší chvíle. Salfa je výborný gólman a u nás číslo jedna