Nej Sportovci

Třikrát vyhrát a na mistrovství Evropy budeme mít blízko, říká gólman

Čech: Jsem zpátky! Ta dřina stála za to

"Nejenže teď stojím zpátky na světle, ale dokonce nade mnou tryská ohňostroj. Když jsem tu trofej zvedl nad hlavu, na všechno to odříkání jsem si vzpomněl. Do návratu jsem vložil všechnu svou energii a můžu říct, že se to vyplatilo. Bylo to něco extra."

Něco výjimečného vás čeká i za patnáct dní, chystá se zápas proti Německu v kvalifikaci o mistrovství Evropy. Může to být klíč k postupu?
Jeden z hlavních klíčů. Březen hodně napoví. Když vyhrajeme s Němci a pak s Kyprem, požene nás to dopředu. Německo je přímý konkurent o postup, Kypr už stačil hodně soupeřů obrat o body.

Propočítáváte si v duchu, jak daleko je postup?
Ne, na žádné kdyby si nehraju. Co by se stalo, kdyby... Když budeme vyhrávat, Euro nám nikdo nevezme tak jako tak. Ale úplně ideální scénář na jaro v hlavě mám: dvě výhry v březnu a pak v červnu vyhrát ve Walesu.

Je to reálné?
Proč ne? Mužstvo šlape, nemusíme se koukat na ostatní, záleží jen na nás. Nerad bych, abychom se v listopadu museli spoléhat na zápasy konkurentů. To by byla krajní varianta.

Už se v myšlenkách připravujete na šlágr proti Německu?
Ani ne. Když je člověk v zápřahu a hraje tři zápasy týdně, na vzdálenou budoucnost moc nemyslí. Ale samozřejmě, Německo někde v hlavě čeká, blíží se. A pozná se to snadno: volají vám známí a prosí o lístky.

Letná už je dávno vyprodaná.
No právě, hodil by se stadion pro šedesát tisíc fanoušků. Jenže takový je nanejvýš jeden zápas do roka. Kvalifikace s Nizozemci, baráž s Norskem, teď Německo. Závidím Angličanům, kteří vyprodají Old Trafford pro 75 tisíc diváků při utkání s Andorrou. Ale to je prostě jiný svět. Věřím, že Německo bude zážitkem pro všechny.

Pro vás to bude vlastně premiéra proti Německu, že?
V dospělém fotbale ano. Když jsme hráli s Němci na Euru 2004, už jsme měli v kapse postup ze skupiny a já byl na lavičce. Proto se těším, vždyť nastoupíme proti bronzovému týmu z mistrovství světa.

Zvyšuje to motivaci?
Určitě. Němci umí zabrat, když jsou v nesnázích, je to skvělý turnajový tým. Zato nám se šampionát nepovedl. Ale teď jsme znovu připraveni: můžeme se měřit s kýmkoli.

Naposledy jste v únoru vyhráli 2:0 v Belgii. Bylo to povzbuzení?
Určitě to byla vzpruha, vždyť jsme v přátelácích poslední dobou zrovna nezářili. Srpen výbuch se Srbskem, pak remíza s Dánskem. Hlavně ten první škraloup jsme teď vymazali, jsme zpátky na vítězné cestě.

Všichni si pochvalují, že se klíčové postavy uzdravily. Vy, také útočník Koller i kapitán Rosický, který během podzimu několikrát marodil.
Když nás nesrážejí zranění, jsme vážně strašně silní, věřte mi. Nemáme důvod se někoho obávat. Po mistrovství světa nás přitom spousta lidí odepsala, mysleli si, že budeme padat dolů. Já tvrdil opak a jsem strašně rád, že to nebylo plácání do větru. Přitom jsme loni ztratili dvě obrovské opory, Pavla Nedvěda s Karlem Poborským, museli jsme fanoušky přesvědčit bez nich.

V únoru to bylo přesně pět let, kdy jste za národní tým nastoupil poprvé. Jaká to byla éra?
Výborná, plná krásných okamžiků, plná vítězství.

Ale...
Já vím, mistrovství světa. Je to jediná velká kaňka, ke které se pořád vracíme. Třeba jsme mohli mít bronz místo Německa, ale úplně nás paralyzovala zranění. Nejdřív vypadl Vláďa Šmicer, pak Milan Baroš a na šampionátu Honza Koller. Hráli jsme úplně bez útoku – a když nedáš gól, nemůžeš postoupit.

A co třeba zklamání v semifinále mistrovství Evropy 2004?
Jo, to byla velká rána, ale jen dílčí. Každý byl zklamaný, že nás Řekové srazili v poslední minutě prodloužení, finále jsme si zasloužili my. Ale nakonec pocit z fantastického turnaje všechno přebil. Zklamání z mistrovství světa v nás zůstává.

Během pěti reprezentačních let jste se stal nejlepším gólmanem světa a pomalu útočíte na rekord v počtu vychytaných nul. Máte je spočítané?
Fakt netuším. Dokud se o podobných rekordech nezačne mluvit, nesleduju je. Jak jsem na tom?

Jednadvacet nul. Ještě dva zápasy a vyrovnáte dosavadní rekordmany Ivo Viktora a Pavla Srníčka.
To zní hezky. Budu se snažit, abych je dohnal co nejdřív.

Už v létě o tom můžete vyprávět dětem při své brankářské škole.
Když do června přibudou tři nuly a k tomu devět bodů do tabulky, beru to okamžitě. Pak se budou děti zase vyptávat na rady. Ale pokud bychom měli dvakrát hrát 0:0, slavit rekord určitě nebudu. Radši vyhraju 3:2, jen když z toho budou tři body.

Proti Německu pro vás může být výhodou, že soupeř ztratil oba elitní útočníky. Klose stojí kvůli kartám a Podolski zase trpí za vyloučení.
Výhoda? S tím opatrně, je to ošidné. Podolski nemá dobrou sezonu, spíš se trápí. A Klose? To je super střelec, navíc poctivě pracuje pro mužstvo. Chybět bude, ale zase dostanou šanci jiní. Takový Kuranyi ze Schalke má ohromnou motivaci, nedostal se na mistrovství světa, ale teď je ve formě.

Kdo tedy bude hlavní nebezpečí?
Kuranyi je kanonýr, Ballack umí zakončit, Frings střílí výborně z dálky, Schweinsteiger taky. Nemůžu vybrat jednoho, to prostě nejde.

Mimochodem, záložník Michael Ballack, německý kapitán. Od léta s vámi hraje v Chelsea a lepší se.
Souhlasím. Ale na druhou stranu, on má v nároďáku vždycky stabilně vysokou výkonnost. Němci vědí, jak ho využít, má pevnou roli. Je to vůdce, hráč, kterého potřebují.

Už se vzájemně hecujete?
Bavili jsme se, ale na to pravé hecování je ještě čas. Říkal mi, že je to pro Němce stejně důležité jako pro nás. Kdo vyhraje, bude mít hodně blízko k rychlému postupu.

Proti Belgii jste poprvé v reprezentaci chytal s helmou, ale pro kvalifikaci ji musela povolit Evropská fotbalová asociace. Byl jste nervózní?
Nic příjemného to není, když si člověk nemůže být jistý, jestli bude chytat. Čekal jsem, jestli to UEFA povolí, ulevilo se mi. Už jsem to v lednu zažil v Anglii, musela to dovolit Anglická federace. Napadaly mě černé myšlenky. Dva měsíce makáš jako blázen, všechno podřizuješ návratu a oni pak řeknou: Sorry, ale s tímhle hrát nemůžeš! To by mě vážně dostalo, protože bez helmy by pro mě skončila sezona. Bez helmy chytat nemůžu. Pak jsem to čekání zažil před prvním zápasem Ligy mistrů a teď u reprezentace. Jsem rád, že to mám za sebou.

S helmou jste středem pozornosti, že?
To vůbec nevadí. Pro mě je hlavní, že jsem zdravý a chytám.

Hrajete téměř každé tři dny. Neunavuje vás, že nedostáváte volno?
Vůbec ne, za každý zápas jsem vděčný. Teď už mi přijde, jako by se moje kariéra vůbec nepřerušila. Zaplul jsem zpátky a chytám. Díky bohu.