Roman Handl
20.01.06
Ve třiadvaceti letech chytil zcela určitě svoji dosavadní životní formu. Až donedávna pravidelně seděl při zápasech berounských Medvědů na kraji střídačky pod dekou a marně doufal, že na něj trenéři možná během zápasu ukážou prstem, aby se připravil a rozcvičil. Teď patří doslova přes noc mezi nejlépe hodnocené brankáře v 1. lize. Gólman hokejistů Berouna Roman Handl se konečně dočkal a svoji šanci chytil pořádně za pačesy…
V pro Medvědy klíčových zápasech s Brnem, v Kadani a v Prostějově znemožňoval soupeřovy střelce, byl ústřední postavou mužstva od Berounky a měl obrovský podíl na tom, že Medvědi prakticky unikli z barážových vod a mohou teď hrát už v relativním klidu.
Do dalšího superklíčového zápasu s Třebíčí nastoupil až na posledních dvacet minut za zraněného Pavla Faltu a v posledních minutách za obrovského aplausu nadšeného publika svými skvělými zákroky zachránil Medvědům veledůležitou výhru 4:3.
Pomyslnou třešničkou na dortu jeho výkonů pak byla dvě vychytaná čistá konta za sebou.V obou zápasech s Kometou Brno a v Kadani šlo na Handla rovných sto střel, ale ani jediná si nenašla cestu za jeho záda. "V domácím zápase s Brnem jsem měl sice víc zákroků, ale těžší pro mě bylo utkání v Kadani," říká Handl.
"Tam to bylo stále bez branek a vlastně stačil jediný gól a my bychom prohráli. Ani v prodloužení jsme pak nechtěli dát Kadani bod navíc. Všichni věděli o co se hraje. Ale příjemnější to bylo zase naopak doma s Brnem protože to bylo před berounskými fanoušky," vysvětluje brankář s číslem 33 na zádech, který si na šanci musel počkat pěkně dlouho. "Trenéři měli vždycky možnost sáhnout po nějakém brankáři z extraligy na můj úkor. Přitom si myslím, že se mi příprava docela povedla, ale pořádnou šanci jsem nedostal. A nevím ani proč."
S tím, že bude jen zahřívat lavičku náhradníků se musel Roman Handl chtě nechtě smířit. "Určitě to není nic příjemného, ale snažil jsem se vždycky na zápas připravit tak jako kdybych chytal."
V loňském ročníku jezdil vypomáhat Vrchlabí do krajského přeboru a vychytal mu až postup do druhé ligy. "Tyhle zápasy pro mě byly velkým přínosem. Jednak jsem si vyzkoušel pořádně seniorský hokej a pak taky pravidelně nastupoval, což je pro gólmana to nejdůležitější," pochvaluje si Handl svoje působení v Podkrkonoší a dodává, že to nebral jako nějakou degradaci.
"To v žádném případě. Některé zápasy se tam svou kvalitou blíží první lize. Ale tady jsou hráči zase rychlejší a šikovnější. Celkově je první liga techničtější a útočnější. Ve druhé lize se to víc řeže a je to tvrdší," srovnává berounský miláček publika i místních fanynek, jehož brankářským vzorem je plzeňský fantóm Roman Málek, se kterým měl možnost trénovat před půldruhým rokem po Málkově příchodu z ruského Magnitogorsku. "Něco jsem od něj odkoukal."
Svoje předzápasové rituály ale Roman Handl neprozrazuje protože ani žádné nemá. "Nic nedodržuji. Jdu se proběhnout, s klukama si dáme bago a před rozcvičkou se pořádně protáhnu," tvrdí a to, že v současné době stále častěji slýchává svoje jméno skandovat z publika, ho z míry vůbec nevyvádí. "Je to určitě příjemná věc, ale já se snažím to moc nevnímat a koncentrovat se na zápas."
Jako absolutně bezproblémové považuje i vztahy se svými brankářskými kolegy v berounském dresu. "S Markem Schwarzem jsem se viděl vlastně jen dvakrát a jak s Michalem Valentem tak i Pavlem Faltou vycházíme bezvadně. Navzájem si pomůžeme a není mezi námi jakýkoliv problém," uzavírá Roman Handl.